Váš blízký vstupuje do poslední fáze svého života a Vy pro něj chcete zajistit to nejlepší, co je ve Vašich silách. Jak se připravit a na co nezapomenout, když chceme svému blízkému umožnit důstojný odchod ze života v domácím prostředí?
1.

Oslovte blízké

Neměli byste v tom být sami. Udělejte plán, kdo a s čím může pomoci (nákupy, vyzvednutí léků a pomůcek, zajištění teplého jídla apod.). Kdo bude s umírajícím, když Vy budete odpočívat. Blízcí možná nevědí, jak pomoci, tak si řekněte o konkrétní věci.

2.

Oslovte odborníky

Požádejte praktického lékaře o kontakt na agenturu domácí zdravotní péče, mobilní či kamenný hospic. Mají půjčovnu pomůcek a zajistí pomoc při všech zdravotnických úkonech. Kromě pomoci všeobecné sestry mohou nabídnout také podporu sociálního pracovníka, duchovního, psychologa.

3.

Požádejte si o finanční příspěvek od státu

Příspěvek na péči - šetření sociální pracovnice by mělo proběhnout do 30 dnů. Celé vyřízení pak trvá asi 105 dnů. Dávku dlouhodobého ošetřovného (min. 7, max. 90 dní) po hospitalizaci na základě zprávy ošetřujícího lékaře z nemocnice - je třeba vyřídit již během hospitalizace.

4.

Nebojte se v průběhu péče klást otázky

Je normální mít strach, nevědět, co se děje. Nebojte se obrátit na odborníky. Některé služby poskytují podporu 24 hod denně. Ptejte se. Budete pak na to, co přichází, lépe připraveni. Porozumění procesu umírání může zbavit pocitu viny.

5.

Umírající se zlobí, je uzavřený do sebe, nebo naopak hovoří o odchodu ze života: „Už tady dlouho nebudu“.

Proces vyrovnání se se smrtí má své fáze, zlost či uzavření se mezi ně patří. Seznamte se s obvyklými fázemi, vyhledejte podporu odborníka, když si nejste jisti, jak máte reagovat. Se svým blízkým komunikujte, jak to jen půjde. Nebojte se zeptat, na co myslí. Někdy stačí jeho slova jen zopakovat, vyslechnout ho. Nemusíte znát odpovědi. Přiznejte, když nevíte, a buďte jen na blízku.

6.

Poslední přání

Možná je teď poslední vhodná chvíle na to, promluvit si o tom, co by si umírající přál, koho by chtěl vidět, co by ještě chtěl vykonat. Umožněte mu, aby neodešel od “rozdělané práce“. V poslední fázi života to může být zdrojem velké úzkosti.

7.

Umírající nechce nic jíst…

Je přirozené, že umírající omezuje příjem potravy a jednoho dne už nechce jíst vůbec nic. Jídlo je zátěží. Je to normální a je třeba to respektovat a nenutit umírajícího k jídlu, nevyčítat. Únava umírajících nepramení z nedostatku potravy.

8.

Umírající má potřebu pít…

Infúze v poslední fázi života nepomohou, pouze necitlivě zasahují do procesu umírání. Zvlhčujte dutinu ústní, použijte rozprašovač, ochucené štětičky… Vkládejte do úst drobné kousky mražené šťávy či jakéhokoliv oblíbeného nápoje. Namočenou látku, kterou může sát.

9.

Umírající stále spí… volá zemřelé…

Hodně spí, ale možná, že také přemýšlí. Netouží po společnosti. Někdy vidí zemřelé, mluví k nim, zvedá k nim ruce. Chystá se k odchodu. Nevymlouvejte mu jeho novou realitu, ale naopak se do ní zapojte. Provázejte ho, buďte nablízku.

10.

Smrt

Ptejte se blízkého, jak by si přál uspořádat věci po své smrti. Domluvte si dopředu, kdo Vám po smrti blízkého přijde na pomoc. Kontaktujte lékaře, vystaví list o prohlídce mrtvého a následně zavolejte pohřební službu. Připravte zemřelého na poslední cestu, Upravte prostředí, důstojně se rozlučte. Nebraňte se pocitům smutku, hněvu, únavy i úlevy.

Existuje řada organizací, které se na provázení pečujících o umírající specializují.

© 2019 Elpida o.p.s. Všechna práva vyhrazena
Texty připravil tým Linky seniorů.