Neformální pečující tvoří nejen v České republice, ale i v Evropě a de facto na celém světě největší pilíř dlouhodobé péče. Jsou nejvíce zatíženi péčí o naše blízké a jejich podporou. Aby touto péčí neohrožovali také svoje zdraví a kvalitu života, potřebují pomoc, součinnost a podporu formálních pečujících, sociálních pracovníků, poskytovatelů zdravotní péče, ale i koordinátorů či case managerů. Té se jim však často nedostává. Jaká je budoucnost i faktické kapacity a možnosti neformální péče v České republice a v Evropě? Jaké změny nás v dlouhodobé péči obecně čekají?

Společné zamyšlení se nad kontextem dlouhodobé péče v rodinném prostředí. Projdeme si přínosy i úskalí dlouhodobé péče (souběh krize středního věku a odcházení rodiče, nevyřešené vztahy v rodině aj.) a rovněž se podíváme, co může pečující osobu podpořit.

Kazuistický workshop zaměřený na krize, které mohou prožívat lidé pečující o svého blízkého. Během workshopu budeme hledat odpovědi na následující otázky a vzájemně si předávat příklady dobré praxe: Jaké jsou typické krize, v nichž se pečující ocitají a obracejí se na pracoviště krizové pomoci? Jak kontext péče může zvýraznit či naopak odsunout či proměňovat běžné krizové momenty, se kterými se krizoví pracovníci setkávají u jiných klientů? V čem jsou krize u pečujících specifické a co se při práci s nimi osvědčuje?

Workshop bude zaměřen na krizové situace a spektrum limitujících faktorů v kontextu rodinné péče ve stadiích nemoci. Teoretické zakotvení vycházející z Lazarova modelu rozšířené pečovatelské role, pečovatelské zátěže, ambivalence, modelů rodinné péče a významu citového pouta bude doplněno o praktické zkušenosti a kazuistiky klientů, kteří se o své blízké starají v domácím prostředí. Workshop přinese také informace z výzkumných projektů se zaměřením na potřeby rodinných příslušníků v procesu péče o člověka s demencí. Workshop bude doplněn o videozáznam výpovědi ženy/dcery, která pečovala o svou matku s demencí s prezentací těžkostí a limitů v průběhu péče; tento podnětný materiál poslouží interaktivně pro práci s účastníky workshopu. V samém závěru se společně zamyslíme nad otázkou pozitivních aspektů péče – existují? Jaký mají význam? Lze s nimi nějak pracovat?

Workshop je zaměřen prakticky a prožitkově. V kontextu konference, jejímž tématem je péče o pečující, se budeme orientovat na potřeby nás – kolegů z pomáhajících profesí. Obsahem workshopu bude sdílená zkušenost, že skrze všímavost, dech, tělesné vnímání a pohyb můžeme obnovovat své psychické a tělesné síly. Můžete očekávat praktická cvičení, která jsou inspirována terapeutickými směry zaměřenými na práci s tělem.

Při poskytování dlouhodobé péče v domácím prostředí musí rodinní příslušníci čelit celé řadě náročných či krizových situací. Některé se dají do určité míry předvídat, jiné přichází do života pečujícího jako blesk z čistého nebe. Rodinný pečující v nich čelí různým úskalím při naplňování potřeb svého blízkého (nedostatek informací a vhodných služeb, potíže při jednání s institucemi atd.). V rámci našeho workshopu bychom rádi představili proces case managementu jako účinnou formu pomoci, která může nejen efektivně zmírňovat dopad těchto situací, ale řadu z nich dokáže do jisté míry eliminovat. Pomocí kazuistik ilustrujících proměnlivost charakteru péče v průběhu několika let se účastníci dozvědí, v čem přesně spočívá proces case managementu, jaké jsou jeho cíle a co konkrétně může přinést rodinným pečujícím po celou dobu péče. Následně budou účastníci v připravených kazuistikách hledat krizové momenty a uvažovat o nich z pohledu dobře nastaveného procesu case managementu.

Workshop je zaměřen prakticky a prožitkově. V kontextu konference, jejímž tématem je péče o pečující, se budeme orientovat na potřeby nás – kolegů z pomáhajících profesí. Obsahem workshopu bude sdílená zkušenost, že skrze všímavost, dech, tělesné vnímání a pohyb můžeme obnovovat své psychické a tělesné síly. Můžete očekávat praktická cvičení, která jsou inspirována terapeutickými směry zaměřenými na práci s tělem.

Miroslav Kocourek pečoval o své rodiče a převážně nevážně psal o společných zážitcích na Twitteru. Na základě řady pozitivních ohlasů uspořádal své tweety v knize, o které v úvodu píše: „Je spíše kronikou několika let života se starými lidmi a chce ukázat, že soužití několika generací pod jednou střechou je možné a je mnohdy lepším řešením, než seniory odložit do domů s pečovatelskou službou, domovů důchodců či v poslední fázi života do hospiců.”

Pěvecký sbor Elpida dnes tvoří pětadvacet dam ve věku od šedesáti do osmdesáti let a sbormistryně Eliška Radikovská.